POZORNOST nemá pozornosti nikdy dost

Exekutivní funkce ovlivňují naše soustředění.

Pokud zlepšíme exekutivní funkce, podpoříme pozornost.

Pokud si neumíte po přečtení nadpisu a podnadpisů nic představit, pojďte prosím číst dále. Tématu pozornosti jsem se rozhodla věnovat podrobněji, protože se ve své praxi velmi často setkávám, nazvala bych to, se zmatkem, co již považovat za poruchu pozornosti, nedej bože už za ADHD, ADD, tedy hyperaktivitu, či naopak hypoaktivitu. A co považovat za projevy živější povahy, nebo povahy přemýšlivější, tedy kde jde o jisté osobnostní rysy. A je fakt, že beztak se pohybujeme na tenkém ledě, protože dítě se vyvíjí, roste a s věkem se mění i pozornost. Takže polemizovat, spekulovat o diagnóze já osobně považuji v některých případech za ztrátu času, v jiných případech je samozřejmostí vyhledat spolupráci dětského psychiatra nebo neurologa.

Heslo je:

„Co pomáhá dětem s poruchou pozornosti, pomáhá všem dětem!“

A tak bychom mohli poruchu jako takovou spokojně opustit, nebo se od ní na chvílí osvobodit. A věnovat pozornost tomu, že k rozvoji soustředění dítěte přispíváme jako rodiče, prarodiče, sourozenci apod. již od jeho útlého věku. Nemusíme si to ani nutně uvědomovat, ale míra toho, jak často a jakým způsobem na dítě reagujeme, ovlivňuje jeho další chování – kolik pozornosti potřebuje, jakým způsobem na sebe upozorňuje, jak si umí samostatně hrát, kolik toho zvládne udělat, dokončit apod. A dobrá zpráva je, že naším chováním můžeme velmi významně ovlivnit rozvoj těchto dílčích střípků výše nazvaných jako exekutivní funkce a celkově to, jakým směrem by se mohla pozornost našeho dítěte ubírat.

• ČARO EXEKUTIVNÍCH FUNKCÍ (aneb trochu teorie)Exekutivní funkce jsou jako výkonný manažer našeho mozku v jednom. Tato metafora se mi moc líbí, najednou vím, že manažer je ten, co má na starosti jednotlivá oddělení, řídí je, koordinuje, propojuje jejich spolupráci, plánuje, vyhodnocuje rizika, zpracovává chyby, aby byl další postup efektivnější.
• Exekutivní funkce = manažer ovlivňuje naše chování, abychom pracovali efektivněji, koordinuje dílčí funkce jako je: plánování, organizování, zahájení a dokončení činnosti, vyhodnocení priorit, vůle, práce s chybou – poučit se z ní, řízení pozornosti k žádoucím podnětům a odklon od nežádoucích, předjímání budoucích dějů, sebekontrola, schopnost realistických cílů, umět sladit více činností najednou, přizpůsobit se změnám.
• Exekutivní funkce, nebo manažer, pomáhá v tom, zda a jak s úkolem naložíme, kognitivní funkce určí, co a kolik toho zvládneme udělat. Pod pojem exekutivní funkce jsou řazeny ty poznávací neboli kognitivní procesy, které zajišťují samostatné a účelné jednání a myšlení člověka. Stojí za plánováním, organizací činností a myšlení a jejich vzájemnou souhrou. Samotné slovo exekutivní se překládá jako výkonnostní neboli řídící.                              Zdroj: (www.mentem.cz)

• ROZVOJ EXEKUTIVNÍCH FUNKCÍ (aneb teď více prakticky)

Někteří odborníci považují exekutivní funkce za nadřazené ostatním kognitivním funkcím (jako jsou paměť, pozornost, myšlení, řeč…) a předpokládají, že jsou spíše odpovědné za to, ZDA a JAK naplánujeme, zahájíme a ukončíme činnost. Kognitivní funkce se pak spíše vztahují k tomu, CO a KOLIK toho budeme dělat. Exekutivní funkce představují nejvyšší úroveň mentálního řízení a integrace. Myslím, že rozvoji kognitivních funkcí jako je zraková a sluchová percepce, paměť nebo prostorová orientace se dnes rodiče umí docela pěkně věnovat a rozvíjet je prostřednictvím nejrůznějších her, metodických, či didaktických materiálů. K rozvoji exekutivních funkcí však nejvíce přispíváme sami svým příkladem, jednáním. To dítě mapuje a monitoruje celkem přesně.  Dále můžeme manažera v hlavičkách svých dětí rozvíjet cíleně.  

Šťastných 7 možností a 4 kroky jak vyčistit mysl a podpořit manažera v hlavičce nejenom našeho potomka.

Plánujte a organizujte společně. Zjistěte, jak by to promyslela vaše ratolest, budeme příjemně překvapení. Chystáte se hrát hru, na výlet a pod.? Plánujte a organizujte společně s dítětem, nechte ho, ať na tím přemýšlí – co je potřeba připravit, kde to najde, co k tomu potřebuje, co udělá nejdřív, co potom. Prostě učte se společně plánovat, organizovat.

Začít znamená i dokončit. Od 3 let dítěte už může mít dítko jednu svou povinnost. Třeba pomáhat ukládat lžičky z myčky, nebo jiné nádoby, zalít kytku v pokojíčku. Výběr je na dítěti a na vás, důležité je, aby se tato činnost opakovala pravidelně. Je potřeba rozvíjet vůli, pracovně volné vlastnosti. Samozřejmostí jsou i započetí a dokončení činností, které dítě začne dělat. Volte činnosti, které jsou pro dítě dosažitelné, vyžadující kratší časovou náročnost, kterou postupně zvyšujte dle celkové kondice dítěte.

Nechte dítě, aby popisovalo postup práce, verbalizovalo myšlení, strategie postupu – slovním doprovodem myšlení dochází k hlubšímu uvědomování si toho, co dělá, zapojuje aktivněji pozornost, pomáhá ji déle udržet, optimalizuje pracovní tempo. 

Chyba jako příležitost. Důležitost samostatnosti a důvěra. Nechte dítě zažít si chybu a učit se z ní poučit – nechat je prožít neúplně efektivní řešení a nechte, aby mělo možnost najít lepší řešení. Veďte dítě k tomu, že konstruktivní řešení jsou po ruce skoro vždy, jen je potřeba jim nechat volný průchod, přemýšlet nad možnosti, jak to udělat jinak. Tím se učíme ovládat své emoce. Často když i my uděláme chybu, něco se nepovede, zaseknou nás přílišné negativní emoce, vztek, nevůle zkusit to znova, blok, impulzivita, hysterie, panika až úzkost.  

Učte se hledat pro a proti. Určovat priority, co bude lepší udělat nejdřív a co potom, jak to ovlivní efektivitu. Opět nechte dítě nad tím přemýšlet a důvěřujte výběru jeho postupu i s možnosti zažít si chybu jako příležitost k efektivnějšímu řešení.

Hledat a nacházet řešení. Poradit si, kde najdu řešení – učit se řešit obtížnější situace.

Zázraky krokování. Složitější činnosti rozložit na její menší součásti s pomocí slovního doprovodu. Dítěti tak místo „připrav si školní tašku“ řeknete, aby si vytáhlo rozvrh na zítra, a předmět po předmětu s ním procházíte pomůcky, které si musí zabalit. Na závěr zkontrolujete penál a ostrouháte tužky. Pokud se takto dítěti činnost opakovaně krokuje, naučí se, jak v dané situaci postupovat. Stejnou metodu můžou použít i studenti nebo pracující. Jestli se cíl zdá příliš vzdálený, co je první krok, který můžu udělat hned teď?

Každý člověk potřebuje mít soustředěnou mysl, aby podal dobrý výkon, nebo s radostí pracoval, měl klidnou náladu a rovnováhu v těle.  Abychom měli možnost takto zacílit mysl, je důležité ji mít čistou.

4 kroky jak vyčistit mysl a podpořit manažera v hlavičce nejenom našeho potomka.

1. Meditujte, relaxujte, dýchejte – uvolněte mysl, vyčistěte hlavu  např. dětskou jógou, pozorováním akvária, ležením na koberci a posloucháním např. Příběhy z měsíční houpačky, dále na: www.perkman.cz/mindfulness-technika-5-kroku/ , Jacobsonova progresivní svalová relaxace : www.youtube.com/watch?v=493mYfovYw0
2. Zařaďte si společně vytrvalý sport – běhání, plavání, jízda na kole, delší procházky v lese – fyzická aktivita vytrvalejšího charakteru posilující svaly a čistící mysl
3. Trénujte kognitivní funkce – www.mentem.cz – naleznete různé praktické cvičení pro děti i dospělé
4. Trénujte exekutivní funkce kromě 7 šťastných kroků – stimulujte strategie myšlení, možností je –  cogito-centrum.cz/feuersteinova-metoda-instrumentalniho-obohacovani/

Otestujte se

1. Kontrola impulzů

• Dokážu myslet dřív, než konám.
• Mé okolí mi často vyčítá, že se chovám nevhodně.
• Občas se neubráním nutkání více si vypít, přejídat se nebo jezdit nebezpečnou rychlostí.

2. Emoční kontrola

•  Dokážu držet své emoce na uzdě.
•  Často reaguji přehnaně. Špatně nesu kritiku, nebo když něco nejde podle představ.
•  Jsem náladový/á, mé emoce jsou jako na horské dráze.

3. Kognitivní flexibilita

•  Rychle se přizpůsobuji změnám a novým situacím.
•  Frustruje mě, když musím měnit svůj pohled na věc.
•  I když mi minule něco nevyšlo, nedokážu se z toho snadno poučit.

4. Pracovní paměť

•  Lehce podržím v paměti klíčové informace pro vykonání úkolu.
•  I když mi někdo instrukce vysvětlí srozumitelně a opakovaně, nedokážu si je zapamatovat.
•  Nejsem typ člověka, který zvládne dělat více činností najednou.

5. Sebe – monitorování

•  Dokážu realisticky vyhodnotit, jak mi co jde.
•  Často mě překvapí horší hodnocení mého výkonu proti svým očekáváním.
•  Lidé mi říkají, že mám problém, ale já to tak nevnímám.

6. Plánování a určování priorit

•  Umím si stanovit cíl a naplánovat si kroky, kterými ho zrealizuji.
•  Představuji si rizika a překážky, které by mohly nastat, a snažím se jim předcházet.
•  Často mám při realizaci projektu problém vybrat, co je nejdůležitější.
•  Těžce se nutím k plánování budoucnosti.

7. Zahájení činnosti

•  Je pro mě snadné spustit „akci“ a začít pracovat na svém úkolu.
•  Když se posadím k novému úkolu, často „zamrznu“, protože nevím, kde začít.

8. Organizace

• Svoji mentální i fyzickou činnost dokážu snadno zkoordinovat a dosahovat svých cílů.
•  Často se ztrácím v proudu myšlenek, zapomínám nebo ztrácím věci.
•  Nedokážu si naplánovat odchod z domu tak, abych přišel/přišla na schůzku včas.

                                                                                            (zdroj – www.mentes.cz)