Ve své poradně se stále častěji setkávám s dětmi, u kterých se objevila vývojová dysfázie. Jde o děti, které již nastoupily do školního prostředí a potřebují upravit podmínky vzdělávání tak, aby odpovídaly jejich specifickým potřebám. Je pak na straně pracovníka poradny nebo speciálně-pedagogického centra, aby více přiblížil a vysvětlil potřeby takového dítka nejen pedagogickým pracovníkům, ale i rodičům. Každé dítě je však VELMI individuální a tedy i jeho specifická potřeba plynoucí z oslabené řeči.  A tak neexistuje žádná prvoplánová kuchařka nebo ten správný „klik“, kde se dozvíte co dělat přesně krok po kroku, a to v jakémkoli případě. Co ale můžete udělat vy jako učitel, i vy jako rodič nebo babička, je poradit se, překonat obavy, zavolat, přijít. https://www.krnacovaporadenstvi.cz/sluzby/

Vývojová dysfázie se také definuje jako  specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. O tom přesněji dále doporučuji využít odkaz https://www.logopedonline.cz/poruchy-reci/vyvojova-dysfazie/.

Především chci vyjádřit pochopení a podporu těm, kteří se s touto vývojovou vadou řeči potkali poprvé u svých ratolestí. Umím si představit jejich obavy z toho, že dítě nedosahuje takových intelektových schopností jaké očekávali. Vývojová dysfázie však NESOUVISÍ s intelektovými předpoklady, většina dětí je chytrá, bystrá a intelekt není oslaben. To, co oslabené však zákonitě je, je řeč. A sice řeč na „cestě dovnitř“, tedy jak dítě řeči rozumí, a na „cestě ven“, jak se dítě vyjadřuje, jak řeč používá. Právě na těchto „cestách“ vznikly „trhlinky“ (zejména v podobě oslabené sluchové analýzy a syntézy, krátkodobé paměti a pozornosti.) Jízda po takových cestách sice není úplně pohodlná, ale možná je. Navíc se tyto „trhlinky“ kvalitní a systematickou nápravou mohou krásně spravit a z hrbolaté cesty českého venkova se postupně stane německá dálnice.

 Jak se tedy vývojová dysfázie projevuje a s čím se dítě školního věku potýká?

  • oslabená je oblast řeči a jazykového citu  
  • porozumění v psané i čtené formě je celkově na nižší úrovni (ALE! některé děti mohu být zdatnější v psaném projevu, jiné ve verbálním, je potřeba individualizovat)
  • oslabená je také sluchová paměť, která využívá specifický druh informací, tedy ty, které si dotyčný musí pamatovat sluchem – složitější slovní instrukce, které jsou málo strukturované, mnohoslovné apod., jsou pro děti velmi obtížné
  • vzhledem k oslabené sluchové paměti děti selhávají při diktování složitých, víceslabičných slov a komplikovanějších vět; čtení textu a vyprávění čteného nebo reprodukce toho „co paní učitelka říkala“ je těžkopádné
  • dítě má obtíže s porozuměním abstraktním pojmům a méně obvyklým výrazům
  • celková artikulační neobratnost, která se odráží i do písemného projevu – tedy nesprávná skladba vět, nepřesná výslovnost slov, používání méně vhodných předložek se slovy, což ovlivňuje psaní: špatně SE slyší – špatně napíše – spojuje slova, vynechá písmena, slova apod., gramatická pravidla ovládá, ale tím, jak se soustředí na zápis slov, „uteče“ mu pravidlo
  • často se vyskytuje absence použití zvratných zájmen (se, si)
  • je potřeba počítat s rychlejší unavitelností
  • oslabená krátkodobá paměť celkově – ač dítě jeden den dobře zvládne učivo, druhý den si na naučené nevzpomene
  • obtíže se objevují také v neřečových oblastech – například v kresbě, motorice (jemné, hrubé, orální oblasti), grafomotorice, vizuomotorice, problematická bývá orientace v prostoru a čase, některé děti se hůře se adaptují  

Pochopení dítěte a jeho obtíží je zcela určitě na prvním místě. Vědět, co je potřeba udělat, abychom se dokázali k situaci postavit správným způsobem. Důležité je však, jak jsem zmínila na začátku, poradit se odborníkem. Rodiče se mohou obrátit na klinického logopeda nebo speciálního pedagoga, kteří ve spolupráci s rodiči mohou přesně zacílit trénink oslabených funkcí, díky kterému se mohou obtíže zmírnit až vymizet.   

Pomoc nabízejí také speciálně-pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny, které spolupracují se školami.  Ty Vám mohou doporučit vhodné vzdělávání pro dítě, metodicky konzultovat konkrétní situaci ve škole s konkrétními učiteli, zacílit podpůrná opatření, případně navrhnout péči asistenta pedagoga nebo speciálně-pedagogickou péči apod. Pedagogové se mohou obrátit především na pracovníky poradenských pracovišť a poradit se s nimi o možnostech podpory konkrétního žáka.

Pokud se chcete podrobněji poradit s odborníkem, neváhejte a učiňte tak co nejdříve. Aktuálně jsou možné online nebo telefonické konzultace, také návštěva osobně.   

Zpracovala Mgr. et Mgr. Eva Krchová psycholog a Mgr. Alena Krnáčová – speciální pedagog